Hlavní obsah

Užitečné informace pro zaměstnance

Saský trh práce nadále vykazuje pozitivní trend. Na celém území Saska roste celkový počet pracovních míst a zároveň výrazně poklesl počet nezaměstnaných.

V současnosti hledají saští zaměstnavatelé kvalifikované pracovníky v různých odvětvích. Zejména v hotelnictví a gastronomii, v elektrotechnickém a kovozpracujícím průmyslu, ve zdravotnictví a sociální péči, v logistice a ve výrobě máte velkou šanci najít si práci.

Aktuální nabídky práce a volných pracovních míst v Sasku najdete na adrese

Dobré znalosti němčiny jsou v této souvislosti výhodou. Čím lépe budete ovládat němčinu, tím lépe se dokážete hned od začátku bránit proti zneužívání a pracovnímu vykořisťování a komunikovat s úřady. Navíc budete mít vyšší šanci na získání lepší práce.

Chcete-li v Sasku žít a pracovat, doporučujeme Vám návštěvu kurzu němčiny pokud možno už v Česku. Často se totiž jedná o nejlevnější variantu. Nicméně i v Sasku existují různé instituce (např. tzv. lidové vysoké školy (Volkshochschule), Goethův institut v Drážďanech, jazykové ústavy, soukromé jazykové školy apod.), které nabízejí kurzy němčiny.

Občané Evropské unie nepotřebují pro výkon práce v Německu, resp. v Sasku žádné pracovní povolení. Občané České republiky tudíž mají volný přístup na německý trh práce.

Jste-li občanem tzv. třetí země, tj. pokud nejste státním příslušníkem jednoho z členských států Evropské unie ani Evropského hospodářského prostoru či Švýcarska, a chcete v Německu zůstat natrvalo, potřebujete k tomu zvláštní povolení, tzv. povolení k pobytu. Pro jeho získání musíte nejdříve splnit všeobecné předpoklady, mimo jiné musíte mít cestovní pas a prokázat, že máte dostatečné prostředky na zajištění živobytí během svého pobytu. Kromě toho nesmí existovat důvody pro vaše vyhoštění. Který konkrétní typ povolení k pobytu pro vás přichází v potaz, se určí podle zamýšleného účelu pobytu a vašeho vzdělání, resp. vaší odborné kvalifikace.

Více informací najdete na

Všichni občané EU mají právo přijet do Německa, resp. Saska a zdržovat se tam, aniž by na to potřebovali povolení k pobytu nebo vízum. Musí mít pouze platný občanský průkaz nebo cestovní pas.

V prvních 3 měsících může každý občan EU pobývat na území jiného členského státu EU bez jakéhokoliv omezení.

Pro pobyt delší než 3 měsíce platí:

Zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné mají právo na pobyt, které není vázané na žádné podmínky.

Uchazeči o zaměstnání mohou na území Německa, resp. Saska pobývat déle než 6 měsíců, pokud si zde nadále hledají zaměstnání a mají odůvodněné vyhlídky na získání práce.

Zásadně, tj. až na určité výjimky, se můžete v Německu neomezeně dlouho zdržovat i v případě, že nejste výdělečně činný/-á, pokud máte dostatečné prostředky na zajištění živobytí a zdravotní pojištění.

Pozor! Nezávisle na tom v Německu platí zákonná ohlašovací povinnost, tj. pokud pobýváte na území Německa nebo se tam nastěhujete do bytu, musíte se do 14 dnů přihlásit k pobytu na místním úřadě.

Více informací na toto téma najdete na

Občané států, které nejsou členskými státy EU, zpravidla potřebují vízum. Pomocí víza mohou přicestovat na území Německa, kde jim bude vízum převedeno na povolení k pobytu, které je vhodné pro účel jejich obytu. Výjimku tvoří státní příslušníci Austrálie, Izraele, Japonska, Kanady, Korejské republiky, Nového Zélandu nebo USA, kteří mohou do Německa přicestovat také bez víza a až zde před nástupem do zaměstnání požádat o povolení k pobytu. Pouze státní příslušníci těchto států mohou přímo po příjezdu do Německa požádat místně příslušný cizinecký úřad o udělení povolení k pobytu.

Za účelem hledání práce můžete využít bezplatné služby nabízené sítí EURES ve své domovské zemi. Zeptejte se na svém úřadu práce na odpovědnou poradkyni / odpovědného poradce EURES a informujte se u ní/něj o volných pracovních místech v Sasku (https://eures.europa.eu/index_de).

Za účelem hledání zaměstnání můžete také vycestovat do Saska a přihlásit se na místně příslušném úřadu práce (Agentur für Arbeit; www.arbeitsagentur.de) do evidence uchazečů o zaměstnání.

Do Saska můžete vycestovat a čerpat tam po určitou dobu dávky v nezaměstnanosti i v případě, pokud jste ve své domovské zemi přihlášen/-a do evidence uchazečů o zaměstnání a dostáváte tam podporu v nezaměstnanosti. Před odjezdem však musíte:

  1. být alespoň 4 týdny zaregistrován/-a v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce,
  2. podat příslušné pobočce úřadu práce žádost o vystavení formuláře PD U2,
  3. registrovat se nejpozději do 7 dní po příjezdu do Saska na místně příslušném úřadu práce (Agentur für Arbeit) a předložit tam formulář PD U2. Kromě toho musíte být německému úřadu práce k dispozici pro zprostředkování na trhu práce. 

V případě splnění uvedených předpokladů vám bude úřad práce ve vaší domovské zemi vyplácet podporu v nezaměstnanosti po dobu 3 měsíců ode dne odjezdu do zahraničí (na váš bankovní účet v domovské zemi!). V určitých případech může být délka vyplácení podpory prodloužena až na 6 měsíců. Po dobu vyplácení podpory zůstáváte nadále zdravotně pojištěn/-a ve své domovské zemi.

Pokud už v Sasku bydlíte a pracujete a chcete nebo musíte změnit zaměstnání, můžete se přihlásit na místně příslušném úřadu práce (Agentur für Arbeit) do evidence jako uchazeč nebo zájemce o zaměstnání. Dohodněte si za tímto účelem termín poradenského pohovoru na adrese https://www.arbeitsagentur.de/arbeitslos-arbeit-finden/erster-beratungstermin nebo si zkuste sama/sám najít vhodné pracovní místo na portálu burzy práce (Jobbörse) na adrese https://con.arbeitsagentur.de/prod/jobboerse/jobsuche-ui/.

Více informací najdete také na  https://www.make-it-in-germany.com/de/.

Přeshraniční pracovník je osoba zaměstnaná nebo samostatně výdělečně činná v jiném členském státě, než je stát bydliště, do něhož se zpravidla vrací denně nebo alespoň jednou týdně (nařízení (ES) č. 883/2004).

Pro přeshraniční pracovníky (pendlery) zásadně platí pracovní právo země, v níž pracují. Přeshraniční pracovníci mají pracovní smlouvu uzavřenou se zaměstnavatelem v zemi zaměstnání, která musí splňovat náležitosti a podmínky stanovené právními předpisy země zaměstnání i platnými kolektivními smlouvami. V některých případech je možné sjednat také platnost jiného pracovního práva, než je právo země zaměstnání, přičemž musí být nutně dodrženy některé německé právní předpisy, např. zákon o minimální mzdě a předpisy upravující bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Na pracovišti mají všichni zaměstnanci rovné postavení. Státní příslušnost, národnost nebo bydliště nehrají v pracovním právu žádnou roli.

Přesto existují pro přeshraniční pracovníky v rámci EU/EHP zčásti specifické předpisy o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, jimž byste měl/-a věnovat pozornost.

Zdravotní (a nemocenské) pojištění a sociální zabezpečení – Zásadně, tj. až na určité výjimky, platí, že jste pojištěn/-a v té zemi, v níž pracujete. Dávky však můžete částečně čerpat také v místě bydliště. Přeshraniční pracovníci a společně s nimi pojištění nezaopatření rodinní příslušníci, kteří jsou ve státě výkonu výdělečné činnosti pojištěni v systému tzv. zákonného zdravotního (a nemocenského) pojištění, mohou v případě nemoci čerpat tzv. věcné dávky, tj. péči, v zemi zaměstnání i v zemi bydliště. Za tímto účelem je potřeba požádat u příslušné zdravotní pojišťovny o vystavení formuláře S1 (dříve E106) pro pojištěnce i každou společně s ním pojištěnou nezaopatřenou osobu.

(Uvedené koordinační předpisy platí pro tzv. zákonné zdravotní pojištění, ale nemusí nutně platit pro soukromé zdravotní pojištění!)

Rodinné dávky – Nárok na rodinné dávky vzniká zásadně, tj. až na určité výjimky, v tom státě, v němž je přeshraniční pracovník zaměstnán. V závislosti na rodinné situaci a na činnosti vykonávané druhým rodičem může existovat nárok na dávky také v zemi bydliště.

Nezaměstnanost – Přeshraniční pracovníci mají nárok na podporu v nezaměstnanosti v tom státě, v němž bydlí. Za tímto účelem musí prokázat doby pojištění v zahraničí. Při podání žádosti v zemi svého bydliště budete potřebovat tzv. formulář U1, o jehož vystavení musíte požádat místně příslušný úřad práce (Agentur für Arbeit) v Sasku.

Důchodové pojištění – Důchod obdrží přeshraniční pracovníci ze všech členských států EU, v nichž platili pojistné déle než jeden rok. Z každého z těchto států obdrží dílčí část důchodu, jejíž výpočet se provádí na základě pojistného a dob pojištění.

Pozor! Uschovejte si pečlivě všechny dokumenty, které souvisí s vaší prací v zahraničí!

Více informací na toto téma najdete na

Pro všechny, kteří žijí a pracují v Německu, platí až na určité výjimky německé právo.

Zaměstnanci a jejich rodinní příslušníci, kteří bydlí na území Německa, resp. Saska, zde musí platit také pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení.

Nezapomeňte přihlásit v průběhu prvního týdne po příjezdu sebe i své rodinné příslušníky k pobytu na místně příslušném úřadu!

Pokud si teprve chcete hledat zaměstnání, přihlaste se do evidence úřadu práce (Agentur für Arbeit) v místě svého pobytu jako uchazeč o zaměstnání.

Konkrétní informace týkající se zdravotního pojištění, sociálního zabezpečení či nároku na sociální dávky najdete v příslušných kapitolách.

Více informací na toto téma najdete také na

Sezónní práce je přesně definovaná. Lze ji vykonávat po dobu nepřekračující 3 měsíců v kalendářním roce, a to pouze v těchto odvětvích:

  • zemědělství a lesnictví,
  • hotelnictví a gastronomie,
  • zpracování ovoce a zeleniny a
  • práce na pile.

Od 1. 01. 2024 platí zákonná minimální mzda 12,41 eur hrubého za hodinu.

Kdo pracuje v hotelnictví a gastronomii, v zemědělství nebo na vánočních trzích méně než 70 dní v kalendářním roce, není sociálně pojištěn, tj. nemá důchodové pojištění ani pojištění pro případ nezaměstnanosti. Platí to však pouze v případě, pokud je tato práce vykonávána příležitostně, a ne profesionálně. To znamená, že tato práce nesmí sloužit k zajištění živobytí.
 
Sezónní práci můžete vykonávat jako přeshraniční pracovník, ale řada zaměstnavatelů často nabízí také ubytování. Proto byste si ještě před svým odjezdem měl/-a ujasnit, zdali vám bude poskytnuto ubytování a případně také, kolik za něj musíte platit.

Více informací na toto téma najdete na

https://www.arbeitsagentur.de/saisonbeschaeftigung

Agenturní zaměstnávání popisuje trojstranný vztah mezi zaměstnavatelem (agenturou práce), zaměstnancem (agenturním zaměstnancem, tj. zaměstnancem agentury práce) a firmou, v níž zaměstnanec vykonává práci (uživatel). Zaměstnanec přitom uzavírá pracovní smlouvu s agenturou práce, resp. personální agenturou.

Když někdo jako agenturní zaměstnanec pracuje u uživatele jen dočasně, nemusí to nutně znamenat, že má jen »dočasnou smlouvu«, tj. smlouvu na dobu určitou. Agenturní zaměstnanci mají zpravidla pracovní smlouvy na dobu neurčitou se svým zaměstnavatelem, jímž je agentura práce.

Agentura práce dočasně pronajímá pracovní schopnost svého agenturního zaměstnance jinému zaměstnavateli, tzv. uživateli, který má dočasnou potřebu personálu. Agenturní zaměstnanec tedy práci nevykonává u svého zaměstnavatele, nýbrž u uživatele. Proto se (v němčině) hovoří také o »zapůjčené práci« (Leiharbeit) nebo o dočasném přidělení zaměstnanců k výkonu práce u uživatele.

Na druhé straně využívá řada podniků agenturní práci jako nástroj na hledání vhodných pracovníků, aniž by s nimi musely uzavírat dlouhodobý smluvní vztah. Po ukončení zakázky se zaměstnanec vrátí zpět ke svému zaměstnavateli, který ho dočasně přidělil k uživateli. Tímto zaměstnavatelem zůstává – se všemi právy a povinnostmi – agentura práce. Agentura práce poskytuje dovolenou a platí náhradu mzdy za dovolenou, odvádí pojistné na sociální pojištění a zálohy na daň ze mzdy a je vázána veškerou platnou pracovní a sociální legislativou. A to i v případě, když agenturní zaměstnanec během doby trvání svého pracovního poměru nebude po celou dobu přidělen k výkonu práce u nějakého uživatele.

Vztah mezi personální agenturou a uživatelem je v Německu finálně upraven tzv. zákonem o dočasném přidělování zaměstnanců k výkonu práce k jinému zaměstnavateli (Arbeitnehmerüberlassungsgesetz – AÜG). Kromě toho většina agentur práce působí v rámci platné odvětvové kolektivní smlouvy vyššího stupně.

Více informací na toto téma najdete také na

Od 1. dubna 2021 nesmějí být v masném průmyslu zaměstnáváni žádní agenturní zaměstnanci a zaměstnankyně. Výjimku mají pouze řeznické řemeslné podniky do 49 zaměstnanců.

Více informací najdete zde:

Činnost zprostředkovatele práce je zaměřena na zprostředkování zaměstnání uchazečům nebo zájemcům o zaměstnání. Tato činnost může být vykonávána v režimu závazku veřejné služby, anebo je provozována jako soukromá služba.

V Německu pracuje většina zprostředkovatelů jako zaměstnanci ve státních zprostředkovatelnách práce v režimu závazku veřejné služby, jako jsou například místní úřady práce (Agentur für Arbeit), tzv. střediska na podporu zaměstnanosti (Jobcenter) Spolkové agentury práce SRN nebo tzv. optující obce, resp. města nebo okresy, anebo pracují jako zaměstnanci nebo osoby samostatně výdělečně činné v soukromých zprostředkovatelnách práce.

Zprostředkovatelé vykonávající činnost v režimu závazku veřejné služby radí nezaměstnaným (tj. uchazečům o zaměstnání) a jiným zájemcům o radu mj. ohledně nabídek volných pracovních míst na trhu práce a informují je o možnostech nástupu do zaměstnání, dalšího vzdělávání, resp. zvyšování kvalifikace, o jiných službách poskytovaných dle sociálního zákoníku SRN a o možnostech podpory začínajících podnikatelů.

Soukromí zprostředkovatelé zaměstnání pracují jednak pro všechny, kteří hledají zaměstnání (tj. pro nezaměstnané / uchazeče o zaměstnání, ale i pro zájemce o zaměstnání) a jednak pro firmy a instituce, které hledají zaměstnance. Honorář za svou práci, resp. služby dostávají od zájemců o zaměstnání, zaměstnavatelů, ale také od státu (např. od Spolkové agentury práce SRN). Soukromí zprostředkovatelé zaměstnání provádějí také zprostředkování zaměstnání pro evidované uchazeče o zaměstnání za odměnu v podobě tzv. zprostředkovatelského kuponu (Vermittlungsgutschein) podle § 45 odst. 4 věta 3 bod 2 třetí knihy sociálního zákoníku SRN (SGB III), vydávaného úřady práce, jehož hodnota činí 2.500 € ( u dlouhodobě nezaměstnaných a zdravotně postižených 3.000 €).

Pozor! Někteří soukromí zprostředkovatelé vám zprostředkují zaměstnání pouze tehdy, pokud máte tzv. zprostředkovatelský kupon (Vermittlungsgutschein). Pokud ho nemůžete předložit, požadují zprostředkovatelé za své služby provizi. Nárok na zprostředkovatelský kupon (Vermittlungsgutschein) nemáte v případě, když nejste registrován/registrovaná v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce (Agentur für Arbeit) v Německu. Nezaměstnaní přeshraniční pracovníci nebo osoby, které nejsou uchazeči o zaměstnání, na něj nárok nemají. V tom případě budete muset sám/sama rozhodnout, zdali chcete využít služeb soukromého zprostředkovatele a zaplatit mu za to provizi, nebo ne.

Příjemci podpory v nezaměstnanosti (ALG I) mají za určitých podmínek nárok na vydání zprostředkovatelského kuponu. Také příjemci tzv. Bürgergeld mohou dle uvážení získat zprostředkovatelský kupon. Více informací vám podá příslušná pobočka Jobcenter.

Pozor na možný podvod! Existují také neseriózní zprostředkovatelé a zprostředkovatelské agentury, a sice nejen v Německu, ale také ve vaší domovské zemi. Mějte na paměti, že každá personální nebo zprostředkovatelská agentura v zemi vašeho bydliště musí mít povolení pro zprostředkování nebo dočasné přidělování zaměstnanců k výkonu práce u jiných fyzických nebo právnických osob (uživatelů) a musí být registrována v příslušném národním registru. Informujte se v národním registru zprostředkovatelen, resp. agentur práce v zemi svého bydliště!

Od 1.01.2024 je maximální hranice výdělku zvýšena na 538 eur měsíčně (6456 eur ročně).

Zaměstnání typu „minijob“ jsou zaměstnání malého rozsahu, které se dělí na dvě kategorie:

  • minijob s měsíčním výdělkem max.  538 eur je zaměstnání s nízkým příjmem z tohoto zaměstnání. Důležité je, že zaměstnanec vykonávající „minijob“ pravidelně nevydělává více než 538 eur měsíčně. Zaměstnanec přitom většinou pracuje pravidelně; jeho týdenní pracovní doba nebo počet jeho pracovních nasazení za měsíc nejsou podstatné.
  • krátkodobé minijobs, jimž se říká také krátkodobá zaměstnání. Důležité je, aby zaměstnanec vykonávající „minijob“ v průběhu kalendářního roku nepracoval déle než 3 měsíce nebo celkem 70 dní. U této kategorie zaměstnanec nepracuje pravidelně, nýbrž pouze příležitostně. Výše jeho příjmu v tomto případě nehraje žádnou roli.
  • Napříště musí zaměstnavatel v oznámení o krátkodobém minijobu uvést, jak je dočasný pracovník po dobu trvání pracovního poměru zdravotně pojištěn. Od roku 2022 musí navíc zaměstnavatelé, kteří dočasného pracovníka nahlašují, obdržet od Minijob-Zentrale okamžitou zpětnou vazbu o tom, zda v době registrace dočasného pracovníka existují nebo v aktuálním kalendářním roce existovala, další krátkodobá zaměstnání. Od roku 2022 musí být ostatně nahlášeno také daňové identifikační číslo – Steuer-ID. 

Na základě zaměstnání typu „minijob“ vykonávaného v Německu nejste pojištěn/-a a vzniká vám jen velmi nízký nárok v rámci důchodového pojištění. Zaměstnavatelé sice odvádějí paušální pojistné na sociální pojištění, ale zaměstnancům z toho nevzniká žádná pojistná ochrana ve zdravotním a nemocenském pojištění, pojištění pro případ dlouhodobé péče a pojištění pro případ nezaměstnanosti. To znamená, že nebudete mít nárok na příslušné dávky, resp. péči! Informujte se u své zdravotní/sociální pojišťovny, která země je příslušná pro vaše pojištění, aby pro vás nástup do zaměstnání typu „minijob“ v Německu neměl negativní následky.

Více informací najdete na

www.minijob-zentrale.de 
 

Pracovní smlouva nemusí být nutně vyhotovená písemně, avšak zaměstnavatel je ze zákona povinen vyhotovit do jednoho měsíce od sjednaného začátku pracovního poměru písemný zápis všech podstatných smluvních podmínek, podepsat ho a předat ho zaměstnankyni/zaměstnanci.

Pracovní smlouva musí obsahovat tyto údaje:

  1. jméno/název a adresu obou smluvních stran,
  2. začátek a délku trvání pracovního poměru,
  3. druh činnosti a stručný popis úkolů zaměstnankyně/zaměstnance,
  4. místo výkonu práce (resp. pokud odkaz na to, že zaměstnanec může být pověřen výkonem práce na různých místech, pokud tomu tak je),
  5. výši odměňování za práci (zpravidla hrubou mzdu/plat) včetně příplatků, přídavků, prémií, zvláštních plateb a ostatních složek odměny za práci s uvedením jejich splatnosti,
  6. sjednanou pracovní dobu,
  7. úpravu dovolené,
  8. výpovědní doby pro rozvázání pracovního poměru,
  9. odkaz na kolektivní smlouvy, podnikové nebo služební dohody, které se na daný pracovní poměr vztahují a uplatní.

Váš pracovní poměr může být sjednán na dobu neurčitou nebo určitou. Pokud jste uzavřel/-a pracovní smlouvu na dobu určitou, nekončí váš pracovní poměr výpovědí, nýbrž »automaticky« uplynutím sjednané doby jeho trvání.

Omezení doby trvání pracovního poměru na dobu určitou bez věcného odůvodnění je přípustné nanejvýš na dobu 2 let. V rámci této úhrnné dvouleté doby je možné prodloužit pracovní poměr na dobu určitou nanejvýš třikrát.

Omezení doby trvání pracovního poměru na dobu určitou není přípustné, pokud mezi zaměstnancem a týmž zaměstnavatelem už dříve existoval pracovní poměr na dobu určitou nebo neurčitou.

Pracovní poměry na dobu určitou musí být vždy sjednány písemně. Pokud dohoda o omezení doby trvání pracovního poměru nebyla uzavřena písemně (resp. v elektronické formě či formou notářského zápisu), neznamená to neúčinnost celé smlouvy, nýbrž pouze neplatnost omezení smluvního poměru na dobu určitou. Pracovní smlouva jako taková je tedy nadále účinná, a sice jako smlouva na dobu neurčitou.

Více informací na toto téma najdete také na

Za odvedenou práci vám náleží odměna! 

V Německu existují minimální mzdy. To znamená, že zaměstnavatel vám v žádném případě nesmí platit mzdu nižší než platná minimální mzda. Výše mzdy/platu je upravena buďto kolektivní smlouvou, nebo se sjednává individuálně se zaměstnavatelem. Platí to také pro mimořádné platby, jako např. 13. plat/mzda.

Existuje všeobecná zákonná minimální mzda. Od 1. ledna 2024 je její výše 12,41 € hrubého za odpracovanou hodinu, zaměstnavatel nesmí zaplatit méně. Tato minimální mzda se v současnosti nevztahuje na mladistvé mladší 18 let, některé stážisty/praktikanty, učně v učebním poměru a dlouhodobě nezaměstnané vedené v evidenci nezaměstnaných v Německu.

Pro určité činnosti, resp. určitá odvětví platí specifické minimální mzdy sjednané v kolektivních smlouvách, které jsou zpravidla vyšší než zákonná minimální mzda (např. hlavní stavební výroba, elektrikářské řemeslo, úklid budov, sociální péče atd.)

Aktuálně platí následující minimální mzdy stanovené podle zákona o vysílání pracovníků a zákona o dočasném přidělování zaměstnanců na základě sjednaných kolektivních smluv vyššího stupně se závazností rozšířenou na všechny zaměstnavatele v daném odvětví: 

Všeobecná minimální mzda

skupina zaměstnanců / mzdová/platová třída od / do Východní spolk. země
€ / hodina
Západní spolk. země
€ / hodina
Berlin
€ / hodina
  01/2024 12,41 12,41 12,41

Počáteční a další odborné vzdělávání a příprava

skupina zaměstnanců / mzdová/platová třída od / do Východní spolk. země
€ / hodina
Západní spolk. země
€ / hodina
Berlin
€ / hodina
pedagogičtí pracovníci Od 01/2024 18,58 18,58 18,58
  Od 01/2025 19,37 19,37 19,37
  Od 01/2026 20,24 20,24 20,24
Pedagogičtí pracovníci s ukončeným bakalářským vzděláním Od 01/2024 19,15 19,15 19,15
  Od 01/2025 19,96 19,96 19,96
  Od 01/2026 20,86 20,86 20,86

Pokrývačské řemeslo

skupina zaměstnanců / mzdová/platová třída od / do Východní spolk. země
€ / hodina
Západní spolk. země
€ / hodina
Berlin
€ / hodina
Nevyučení Od 01/2024 13,90 13,90 13,90
  Od 01/2025 14,35 14,35 14,35
Vyučení s výučním listem Od 01/2024 15,60 15,60 15,60
  Od 01/2025 16,00 16,00 16,00

Elektrikářské řemeslo

skupina zaměstnanců / mzdová/platová třída od / do Východní spolk. země
€ / hodina
Západní spolk. země
€ / hodina
Berlin
€ / hodina
pro všechny pracovníky vykonávající elektro a informačně technické činnosti
 
01/2024-12/2024 13,95 13,95 13,95

Úklid a čištění budov

skupina zaměstnanců / mzdová/platová třída od / do Východní spolk. země
€ / hodina
Západní spolk. země
€ / hodina
Berlin
€ / hodina
Vnitřní a údržbové úklidové práce Od 01/2024 13,50 13,50 13,50
Čištění skleněných ploch a fasád Od 01/2024 16,70 16,70 16,70

Lešenářské řemeslo

skupina zaměstnanců / mzdová/platová třída od / do Východní spolk. země
€ / hodina
Západní spolk. země
€ / hodina
Berlin
€ / hodina
  Od 10/2023 13,60 13,60 13,60
  Od 10/2024 13,95 13,95 13,95

Malíři a lakýrníci

skupina zaměstnanců / mzdová/platová třída od / do Východní spolk. země
€ / hodina
Západní spolk. země
€ / hodina
Berlin
€ / hodina
Nevyučení 05/2023-03/2024 12,50 12,50 12,50
Od 04/2024 13,00 13,00 13,00
Vyučení s výučním listem 05/2023–03/2024 14,50 14,50 14,50
Od 04/2024 15,00 15,00 15,00

Sociální péče

skupina zaměstnanců / mzdová/platová třída od / do Východní spolk. země
€ / hodina
Západní spolk. země
€ / hodina
Berlin
€ / hodina
Pomocná pečovatelská síla 12/2023-04/2024 14,15 14,15 14,15
05/2024-06/2025 15,50 15,50 15,50
Od 07/2025 16,10 16,10 16,10

Kvalifikovaní pečovatelé
(min. 1 rok odborného vzdělání a odpovídající činnost)

12/2023-04/2025 15,25 15,25 15,25
05/2024-06/2025 16,50 16,50 16,50
Od 07/2025 17,35 17,35 17,35
Odborní pečovatelé 12/2023-04/2024 18,25 18,25 18,25
05/2024-06/2025 19,50 19,50 19,50
Od 07/2025 20,50 20,50 20,50

Kominíci

skupina zaměstnanců / mzdová/platová třída od / do Východní spolk. země
€ / hodina
Západní spolk. země
€ / hodina
Berlin
€ / hodina
  Od 01/2024 14,50 14,50 14,50

 

Kamenické a kamenosochařské řemeslo

skupina zaměstnanců / mzdová/platová třída od / do Východní spolk. země
€ / hodina
Západní spolk. země
€ / hodina
Berlin
€ / hodina
  08/2022–09/2023 13,35 13,35 13,35

Agenturní zaměstnávání

skupina zaměstnanců / mzdová/platová třída od / do Východní spolk. země
€ / hodina
Západní spolk. země
€ / hodina
Berlin
€ / hodina
  Od 01/2024 13,50 13,50 13,50

Masný průmysl

skupina zaměstnanců / mzdová/platová třída od / do Východní spolk. země
€ / hodina
Západní spolk. země
€ / hodina
Berlin
€ / hodina
  Od 12/2024 12,41 12,41 12,41

Datum, do kterého vám musí být mzda vyplacena, je obvykle uvedeno v pracovní smlouvě nebo kolektivní smlouvě, která se na vás vztahuje. Pokud tomu tak není, je podle zákona mzda zpravidla splatná první den následujícího měsíce a vyplacena zpravidla převodem na bankovní účet. Účet si můžete otevřít ve kterékoliv bance. Zaměstnavatel vám musí každý měsíc vydat doklad o vyúčtování mzdy, v němž je uveden váš výdělek a provedené srážky ze mzdy na zálohy na daň ze mzdy a na pojistné. Daň ze mzdy odvádí zaměstnavatel přímo finančnímu úřadu.

Pokud vám zaměstnavatel mzdu nevyplatí, měl/-a byste se proti tomu bránit. Vyzvěte ho písemně k vyplacení dlužné mzdy a k jejímu řádnému vyúčtování a poskytněte mu 2týdenní lhůtu na splnění této povinnosti. V dopise byste měl/-a uvést odpracované hodiny, za které vám nebyla vyplacena mzda, celkovou výši dlužné částky a své bankovní spojení. Neotálejte s tím příliš dlouho. V těchto případech vždy začínají běžet lhůty, které stanovují, dokdy můžete dlužnou mzdu  na zaměstnavateli písemně uplatňovat. Po uplynutí těchto lhůt ztratíte možnost prosadit své nároky vůči zaměstnavateli. Příslušné lhůty najdete ve své pracovní smlouvě nebo v kolektivní smlouvě, která se na váš pracovní poměr vztahuje, ale také v občanském zákoníku SRN (Bürgerliches Gesetzbuch – BGB).

Dokumentujte si své odpracované hodiny a, pokud to je možné, nechte si svou evidenci podepsat zaměstnavatelem. Při vyúčtování mzdy dbejte na to, aby vám byla minimální mzda vyplacena opravdu za všechny odpracovaného hodiny.

Více informací najdete na

https://www.dgb.de/schwerpunkt/mindestlohn

https://sachsen.dgb.de/

Zkušební doba může trvat nejdéle 6 měsíců od vzniku pracovního poměru. Ve zkušební době platí zákonná výpovědní doba v trvání 2 týdnů, pokud nebylo v pracovní či tarifní smlouvě sjednáno něco jiného.

Pro učně v učebním poměru platí, že zkušební doba trvá nejméně 1 měsíc a nejdéle 4 měsíce, přičemž ve zkušební době lze tzv. učební poměry rozvázat výpovědí i okamžitě.

Může se stát, že zaměstnavatel po vás bude požadovat, abyste nejdříve pracoval/-a několik dní na zkoušku, než rozhodne o tom, jestli dostanete pracovní smlouvu. Práce na zkoušku je běžná a přípustná, ale nesmí trvat déle než jeden týden a zároveň můžete vyřizovat pouze menší úkoly, které patří k vaší budoucí práci. Jakmile budete vykonávat podle pokynů zaměstnavatele činnosti, které patří k vaší budoucí práci, musí vám za to zaměstnavatel zaplatit.

Více informací najdete na

V Německu je maximální denní i týdenní pracovní doba upravena zákonem. Délka pracovní doby nesmí překročit 8 hodin za pracovní den, resp. 48 hodin za pracovní týden. Denní pracovní doba může být prodloužena až na 10 hodin, pokud ve vyrovnávacím období 24 týdnů nebo 6 měsíců průměrná délka denní pracovní doby nepřekročí 8 hodin.

V kolektivních smlouvách může být případně stanovena kratší pracovní doba. V odvětví stavebnictví platí kolektivní smlouva vyššího stupně s rozšířenou závazností, která upravuje rozdílné pracovní doby pro letní a zimní období: od dubna do listopadu 41 hodin týdně, od prosince do března 38 hodin týdně.

Přesčasy musí zaměstnavatel nařídit a také zaplatit. V některých odvětvích a kolektivních smlouvách existují i příplatky za práci přesčas.

Za pracovní dobu se považuje každá hodina, kterou jste zaměstnavateli k dispozici, tj. také doba, kterou čekáte na pracovní materiál na stavbě nebo než hosté opustí pokoj nebo se odhlásí z hotelu anebo povinná přestávka řidičů strávená na dálničním odpočívadle, ale také pracovní pohotovost.

Při denní pracovní době v rozmezí 6 až 9 hodin mají zaměstnanci nárok na přestávku v práci v trvání 30 minut denně, při pracovní době delší než 9 hodin tento nárok činí 45 minut denně. Přestávka v práci může být rozdělena, přičemž každá její část musí mít nejméně 15 minut. Přestávky se nezapočítávají do pracovní doby. Zaměstnanci nesmějí vykonávat práci bez přestávky na oddech déle než 6 hodin.

Více informací najdete na

Kdo je pojištěn v sociálním pojištění, má v rámci zákonného zdravotního a nemocenského pojištění, pojištění pro případ dlouhodobé péče, úrazového pojištění zaměstnanců a důchodového pojištění včetně důchodového pojištění zemědělců právo na nezbytná opatření na ochranu, udržení, zlepšení a obnovení jeho zdraví a pracovní schopnosti, ale také na ekonomické zabezpečení v případě nemoci, mateřství, invalidity a ve stáří. Právo na ekonomické zabezpečení mají také pozůstalí pojištěnce.

Pojistné na sociální pojištění v roce 2024

Pojistné Sazby pojistného

Zdravotní a nemocenské pojištění
Při všeobecné sazbě pojistného existuje závazný spodní limit pojistného ve výši 14,6 % (zaměstnanec i zaměstnavatel po 7,3 %).

+ X bude rovnoměrně rozděleno mezi zaměstnance a zaměstnavatele
Při snížené sazbě pojistného existuje závazný spodní limit pojistného ve výši 14,0 % (zaměstnanec i zaměstnavatel po 7,0 %).
Výši příplatku k pojistnému hrazenému zaměstnanci, závislou na jejich příjmu, může stanovit konkrétní zdravotní pojišťovna.
 

 

Všeobecná sazba pojistného
14,60 % + X

zaměstnanec: 7,30 % + X
zaměstnavatel: 7,30 %
Snížená sazba pojistného
14,0 % + X

zaměstnanec: 7,00 % + X
zaměstnavatel: 7,00 %

 

Pojištění pro případ dlouhodobé péče
Od 1. července 2023 se zákonná příspěvková sazba zvýší na 3,4 % a pro bezdětné osoby na 4 %.
V oblasti pojištění pro případ dlouhodobé péče se Sasko co do rozdělení podílů pojistného mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem liší od ostatních spolkových zemí. Zaměstnanci platí v Sasku vyšší podíl než zaměstnavatelé.
 

3.05%, od 07/2023 3,40 %

Specifikum v Sasku:
zaměstnanec: 2,20 % (s každým dalším dítětem se snižuje)
zaměstnavatel: 1,20 %

Přirážka k pojistnému pro bezdětné pojištěnce (kteří už dosáhli věku 23 let) v pojištění pro případ dlouhodobé péče.
Přirážku k pojistnému platí zaměstnanec sám.

0,60 %
Důchodové pojištění
 

18.60 %

zaměstnanec: 9,30 %
zaměstnavatel: 9,30 %

Důchodové pojištění horníků
Zaměstnanci platí stejný procentní podíl jako pojištěnci ve všeobecném důchodovém pojištění. Zbytek musí platit zaměstnavatelé. V důchodovém pojištění horníků tedy neexistuje rovné rozdělení podílů na pojistném mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

24.70 %

zaměstnanec: 9,30 %
zaměstnavatel: 15,40 %

 

Pojištění pro případ nezaměstnanosti
 

 

2,60 %

zaměstnanec: 1,30 %
zaměstnavatel: 1,30 %

V Evropské unii existuje povinná účast na zdravotním pojištění. Zásadně, tj. až na určité výjimky, jste pojištěn/-a tam, kde pracujete nebo kde máte středisko životních zájmů. Existují však také zvláštní případy (viz níže).

V zásadě si můžete vybrat, ve které zdravotní pojišťovně v Německu se pojistíte. Rozlišuje se mezi tzv. zákonným a tzv. soukromým zdravotním pojištěním. Zaměstnanci jsou zpravidla povinně pojištěni v systému zákonného zdravotního pojištění. 

Jakmile budete vědět, u kterého zaměstnavatele budete pracovat, obraťte se na některou německou zdravotní pojišťovnu a požádejte o přijetí k pojištění. Ještě před nástupem do zaměstnání byste měl/-a zaměstnavateli sdělit název své pojišťovny. Zaměstnavatel vás pak u této pojišťovny přihlásí k pojištění. Poté vám pojišťovna zašle poštou číslo zdravotního pojištění, s nímž můžete jít v případě potřeby hned k lékaři. Zhruba za 4 týdny obdržíte průkaz pojištěnce, který musíte při každé návštěvě lékaře předložit.

Přeshraniční pracovníci a společně s nimi pojištění rodinní příslušníci, kteří jsou zdravotně pojištěni v systému zákonného pojištění v zemi výkonu zaměstnání, mohou v případě nemoci čerpat věcné dávky (tj. péči) v zemi zaměstnání i v zemi bydliště. Za tímto účelem musí každý pojištěnec i společně s ním pojištěná osoba požádat svou zdravotní pojišťovnu o vystavení formuláře S1 (dříve E106). Zdravotní pojišťovna v domovské zemi mu pak zašle ještě jeden průkaz pojištěnce, jehož prostřednictvím může čerpat neomezenou lékařskou péči v domovské zemi.

Zákonem stanovená všeobecná sazba pojistného činí 14,6 % příjmů započitatelných do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného. Snížená sazba pojistného činí 14,0 % započitatelných příjmů a platí pro pojištěnce, kteří nemají nárok na nemocenské. U zaměstnanců platí zaměstnanec i zaměstnavatel polovinu pojistného z příjmů ze zaměstnání (zaměstnanec 7,3 %, zaměstnavatel 7,3 %). U důchodců platí polovinu pojistného pojištěnci, druhou polovinu platí nositel důchodového pojištění. Ke všeobecné resp. Zvýhodněné sazbě příspěvku mohou zdravotní pojištovny vybírat od svých členů doplňkový příspěvek. Podle aktuální koaliční smlouvy platí od r. 2019 rovná sazba. To znamená, že vedle již momentálně na půl financované sazby příspěvku do ZP bude také doplňkový příspěvek z 50% uhrazen zaměstnavatelem.
 
Zvláštní případy:

Příspěvkový limit

Příspěvkový limit v zákonném ZP činí 62.100 euro hrubého ročně resp. 5.175 eur hrubého měsíčně.
 
Limit pro povinné zdravotní pojištění

Příslušníci svobodných povolání, osoby samostatně výdělečně činné, státní úředníci a zaměstnanci, kteří vydělávají minimálně 69.300  euro hrubého ročně, resp. 5.775 eur hrubého měsíčně, mohou přejít do systému soukromého zdravotního pojištění.

Vyslaní zaměstnanci jsou nadále zdravotně pojištěni ve vysílající zemi. Od své pojišťovny obdrží Evropský průkaz zdravotního pojištění, jehož prostřednictvím mohou čerpat veškerou lékařsky potřebnou a neodkladnou zdravotní péči hrazenou v Německu zdravotními pojišťovnami.
 
Osoby vykonávající zaměstnání malého rozsahu typu „minijob“ s měsíční odměnou ve výši max. 538 eur hrubého nejsou zdravotně pojištěny na základě svého pracovního poměru. Pojištění si musí zajistit jiným způsobem, např. formou společného pojištění rodinných příslušníků, anebo se musí pojistit dobrovolně. Pokud pobíráte dorovnávací dávky sociální podpory (tzv. dorovnávací podporu v nezaměstnanosti II –Bürgergeld), jste pojištěn/-a prostřednictvím střediska na podporu zaměstnanosti („Jobcenter“). Pokud někdo vykonává dvě nebo více zaměstnání malého rozsahu typu „minijob“ a jeho celkový příjem překročí limit 538 eur, vzniká mu tím povinná účast na sociálním pojištění včetně zdravotního pojištění.

Více informací na toto téma najdete na

https://www.bundesgesundheitsministerium.de//gkv.html

Úrazové pojištění zaměstnanců zahrnuje pracovní úrazy, úrazy na cestě do zaměstnání a zpět a nemoci z povolání. Pojistné platí pouze zaměstnavatel. Jeho výše je závislá na klasifikaci rizika.

K úrazovému pojištění zaměstnanců vás musí zaměstnavatel přihlásit hned při nástupu do zaměstnání. Všichni zaměstnanci jsou prostřednictvím příslušného tzv. profesního sdružení (Berufsgenossenschaft) pojištěni proti úrazům během výkonu práce, cestou na pracoviště nebo cestou z pracoviště.

Když se vám stane pracovní úraz, musíte v Německu vyhledat posudkového lékaře specializovaného na pracovní úrazy (tzv. „Durchgangsarzt“) a ohlásit mu, že se jedná o pracovní úraz. Zaměstnavatel musí úraz zapsat do knihy úrazů a ohlásit ho příslušnému profesnímu sdružení. Pokud budete po úrazu uznán-/-a dočasně práce neschopným/neschopnou, máte nárok na tzv. úrazový přípatek (Verletztengeld), který vám nejdřív musí uznat a schválit profesní sdružení.

Které věcné a peněžité dávky jsou poskytovány z úrazového pojištění zaměstnanců?

Věcné dávky:

Zdravotní péče a rehabilitace (akutní zdravotní péče, ambulantní úrazová lékařská péče, domácí zdravotní péče, léky a léčiva apod.)

Dávky na podporu pracovního a společenského uplatnění (opatření na zvyšování odborné kvalifikace, sociálně-pedagogická péče, výpomoc v domácnosti, cestovné, příspěvek na nákup motorového vozidla, příspěvek na bydlení apod.)

Peněžité dávky:

Úrazový příplatek (Verletztengeld) má kompenzovat ztrátu na výdělku během zdravotní rehabilitace a po uplynutí nároku na náhradu mzdy vyplácenou zaměstnavatelem. Jeho výše činí 80 % běžného výdělku, avšak nesmí být vyšší než pravidelný čistý výdělek.

Přechodný příspěvek (Übergangsgeld) obdrží zraněný zaměstnanec během účasti na opatření pracovní rehabilitace, protože během účasti na tomto opatření není schopen zajistit své vlastní živobytí nebo živobytí své rodiny. 

Příspěvek na péči (Pflegegeld) obdrží pojištěnec, který je po pracovním úrazu nebo kvůli nemoci z povolání závislý na pomoci jiných osob. Výše příspěvku na péči je závislá na závažnosti utrpěné újmy na zdraví.

Úrazovou rentu nebo částečnou úrazovou rentu vyplácí příslušné profesní sdružení v případech, v nichž bylo zjištěno snížení pracovní schopnosti (invalidita) v důsledku pracovního úrazu, úrazu na cestě do zaměstnání a zpět nebo nemoci z povolání. Výše renty se řídí stupněm invalidity a výší dřívějšího příjmu.

Odstupné (Abfindung) – V případě splnění určitých předpokladů je možné uspokojit nárok na úrazovou rentu jednorázovou platbou.
 
Pozůstalostní renta (Rente an Hinterbliebene) se vyplácí manželovi/manželce, registrované/-mu partnerce/partnerovi a dětem pojištěnky/pojištěnce zemřelé/-ho na následky pracovního úrazu nebo nemoci z povolání ode dne úmrtí pojištěnky/pojištěnce. 

Jednorázové odškodnění pozůstalých (úmrtné, Sterbegeld) je paušální platba vyplácená pozůstalým v případech smrti pojištěnce způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. V roce 2024 činí jeho výše 5.940 eur (východní spolkové země), resp. 6.060 eur (západní spolkové země). Za určitých předpokladů je možné uhradit také náklady na přepravu na místo pohřbu.

Více informací najdete na www.dguv.de nebo https://sachsen.dgb.de/cross-border-workers/soziale-sicherheit-in-deutschland-polen-und-tschechien/, nebo https://www.vlh.de/wissen-service/steuer-abc/sterbegeld-steuerfrei-oder-steuerpflichtig.html

Nezávisle na tom, zdali jste přeshraničním pracovníkem nebo bydlíte v Německu, pro vás zásadně, tj. až na jisté výjimky, platí povinná účast na pojištění v zemi zaměstnání.

Je povinností zaměstnavatele přihlásit vás k důchodovému pojištění. Následně obdržíte číslo sociálního pojištění, které musíte dobře uschovat. Toto číslo vám zůstává i při případné změně zaměstnavatele.

Mobilní pracovníci mají v Německu nárok na starobní důchod, pokud dosáhli řádný důchodový věk platný v Německu a splnili podmínku tzv. všeobecné čekací doby (minimální doby pojištění) v trvání 5 let. Mezi členskými státy EU existují dohody, podle nichž se uznávají rovněž doby pojištění získané v jiných členských státech. To znamená, že nárok na důchod v Německu může získat také osoba, která zde pracovala a platila pojistné na důchodové pojištění po dobu kratší než 5 let. Je potřeba nechat si započítat doby pojištění (zaměstnání) získané v jiných zemích, abyste se dostal/-a na potřebnou celkovou dobu nejméně 5 let. Německý nositel důchodového pojištění (»Deutsche Rentenversicherung«) vám bude vyplácet pouze částku připadající na dobu pojištění získanou v Německu.

Sazby pojistného: důchodové pojištění: 18,6 %; důchodové pojištění horníků: 24,7 %.

Více informací najdete na

Podle zákona o náhradě mzdy za svátky a v případě nemoci (Entgeltfortzahlungsgesetz – EntgFG) mají zaměstnanci v pracovních poměrech zakládajících povinnou účast na sociálním pojištění v případě nemoci nárok na náhradu mzdy, resp. na dávky v nemoci (nemocenské z nemocenského pojištění nebo tzv. úrazový příplatek z úrazového pojištění zaměstnanců).

V případě nemoci nebo pracovního úrazu dostanete v prvních 4 týdnech trvání vašeho pracovního poměru nemocenské od zdravotní a nemocenské pojišťovny. Až po uplynutí této 4týdenní doby vám je zaměstnavatel povinen vyplácet náhradu mzdy/platu při nemoci (Lohnfortzahlung im Krankheitsfall) až po dobu 6 týdnů (ve výši plného ušlého výdělku). Po uplynutí těchto 6 týdnů obdržíte nemocenské (Krankengeld) od své zdravotní a nemocenské pojišťovny (Krankenkasse) ve výši 70 % hrubého výdělku, avšak max. 90 % čistého výdělku dosaženého před nemocí.

Svou dočasnou pracovní neschopnost musíte neprodleně oznámit zaměstnavateli. Trvá-li vaše dočasná pracovní neschopnost déle než 3 dny, musíte zaměstnavateli předložit lékařské potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti nejpozději v den následující po těchto třech dnech. Zaměstnavatel smí potvrzení o pracovní neschopnosti, resp. oznámení nemoci požadovat od prvního dne, pokud to pracovní, podniková nebo tarifní smlouva nějak nevylučuje.

 Od 1. ledna 2023 je v Německu zavedena e-neschopenka. Lékařské praxe na území Německa hlásí pracovní neschopnost přímo zákonným zdravotním pojišťovnám. Zaměstnavatelé vyžádají neschopenku také elektronicky u zdravotní pojišťovny.

Přeshraniční pracovníci, tzv. pendleři, mohou nadále navštěvovat své lékaře v zemi bydliště (na základě formuláře S1, dříve E106). Neschopenka je rovněž přijímána v jazyce země bydliště. Je však důležité, aby lékař uvedl diagnózu (kód diagnózy). Potvrzení o pracovní neschopnosti musí být i nadále vystaveno v papírové podobě a ve 2 vyhotoveních. Jedno vyhotovení musíte předložit zaměstnavateli a druhé do 7 dnů své zdravotní pojišťovně. Pokud nebude potvrzení zasláno zdravotní pojišťovně, můžete ztratit nárok na nemocenskou, pokud budete v pracovní neschopnosti déle než 6 týdnů!

Pozor! Během dočasné pracovní neschopnosti vám může zaměstnavatel dát výpověď! Zaměstnavatel při tom musí dodržet výpovědní dobu a vyplácet vám náhradu mzdy až do ukončení vašeho pracovního poměru, pokud nebyla ukončena vaše pracovní neschopnost nebo pokud ještě neuplynula 6týdenní doba pro vyplácení náhrady mzdy. Po uplynutí této 6týdenní doby obdržíte od své zdravotní a nemocenské pojišťovny nemocenské až do vašeho uzdravení (max. 78 týdnů pro tutéž nemoc). V této době zůstáváte nadále zdravotně a nemocensky pojištěn/-a. Po ukončení dočasné pracovní neschopnosti se musíte neprodleně přihlásit na úřadu práce (Agentur für Arbeit) do evidence uchazečů o zaměstnání. Přeshraniční pracovníci se musí v zemi svého bydliště přihlásit jednak na příslušném úřadu práce do evidence uchazečů o zaměstnání, ale také u zdravotní pojišťovny ke zdravotnímu pojištění. V tom případě se nezapomeňte do 8 dní odhlásit z pojištění u své německé pojišťovny.

Více informací najdete na

https://sachsen.dgb.de/cross-border-workers

U zaměstnanců se daň z příjmů fyzických osob vybírá srážkou ze mzdy (daň ze mzdy – Lohnsteuer). Daňová povinnost poplatníka (zaměstnankyně/zaměstnance) je obecně splněna zálohami na daň ze mzdy, které jsou sráženy ze mzdy zpravidla měsíčně, ledaže by byl zaměstnavatel povinen provést roční zúčtování daně ze mzdy nebo pro zaměstnance po uplynutí kalendářního roku přijde v potaz vyměření daně z příjmů fyzických osob. Právním základem je zákon o daních z příjmů fyzických osob (Einkommensteuergesetz – EstG).

Rozsah daňové povinnosti je závislý na tom, zdali se u dané zaměstnankyně / daného zaměstnance jedná o poplatníka s omezenou nebo neomezenou daňovou povinností.

Zahraniční zaměstnanci, kteří v Německu nemají bydliště ani obvyklé bydliště, jsou zásadně, tj. až na určité výjimky, považováni za poplatníky s omezenou daňovou povinností. Zaměstnanci, kteří mají v Německu bydliště nebo obvyklé bydliště, podléhají neomezené daňové povinnosti. Pro zahraniční zaměstnance s omezenou daňovou povinností, kteří dosahují téměř veškeré své příjmy v Německu, je v německém zákoně o daních z příjmů fyzických osob obsažena jedna zvláštní úprava. Na vaši žádost s vámi může být zacházeno jako s poplatníkem s neomezenou daňovou povinností se všemi výhodami vztahujícími se k vaší osobě, které vám to může přinést (pokud vaše příjmy v kalendářním roce podléhají nejméně z 90 % německé dani z příjmů).

Zaměstnavatel provádí srážku zálohy na daň ze mzdy při každé výplatě mzdy nezávisle na tom, jestli zaměstnankyni/zaměstnanci bude nebo nebude vyměřena daň z příjmů fyzických osob. Aby mohl pro každého zaměstnance provést srážku daně ze mzdy ve správné výši, potřebuje některé informace o svých zaměstnancích, např. jejich daňovou třídu, případné úlevy na dani a popřípadě také příslušnost k náboženskému společenství, pro které se vybírá církevní daň.

Pro usnadnění výpočtu daně, který provádí zaměstnavatel, jsou zaměstnanci závisle na svých osobních poměrech zařazeni do různých daňových tříd. Existuje 6 daňových tříd - I. až VI.

Před nástupem do prvního zaměstnání se musíte přihlásit na příslušném finančním úřadě. Pokud jste v Německu zaměstnán/-a jako přeshraniční pracovník/pracovnice, přihlaste se na finančním úřadě příslušném pro sídlo vašeho zaměstnavatele. Pokud máte v Německu bydliště nebo obvyklé bydliště, přihlaste se na místně příslušném finančním úřadě. Na finančním úřadě najdete také formuláře žádosti o zacházení jako s poplatníkem s omezenou nebo neomezenou daňovou povinností. Dotyčný finanční úřad je příslušný také pro přidělení daňové třídy nebo její změnu.

Bude vám přiděleno daňové číslo (Steuernummer), resp. daňové identifikační číslo (Steueridentifikationsnummer, Steuer-ID). Daňové identifikační číslo je 11místné číslo, které přiděluje Spolkový centrální daňový úřad (Bundeszentralamt für Steuern) a které zůstává v platnosti celý život. Osobám přistěhovavším se ze zahraniční bude daňové identifikační číslo po přihlášení k pobytu zasláno na jejich uvedenou adresu. Zahraniční zaměstnanci bez trvalého bydliště zpravidla nemají daňové identifikační číslo. Samotní zaměstnanci o něj ani nemohou požádat.

Ne každý je povinen podávat daňové přiznání. Zásadně se však všem zaměstnancům doporučuje podat daňové přiznání, aby mohli optimálně využít daňové výhody (např. daňové zvýhodnění výdajů na cestu do zaměstnání apod.) O jeho zpracování a odevzdání se musí postarat každý sám.

Daňové přiznání za roky 2022, 2023 a 2024: lhůta pro podání pro daňové poplatníky, kteří nevyužívají služeb daňových poradců:

Pro následující roky platí následující:

  • Daňové přiznání za zdaňovací období 2022 musí být na finančním úřadě nejpozději 2. října 2023. Lhůta pro podání byla posunuta o dva měsíce a končí 30. 9. 2023. Vzhledem k tomu, že tento den připadá na sobotu, posunuje se termín na pondělí 2. 10. 2023.
  • Daňové přiznání za zdaňovací období 2023 musí být na finančním úřadě 2. 9. 2024. Zde se lhůta pro podání posunuje o jeden měsíc na 31. 8. 2024. Protože tento den připadá na sobotu, posouvá se termín na pondělí 2.9.2024.

Pro poplatníky, kteří si daňové přiznání připravují sami, budou od zdaňovacího období 2024 opět platit běžné termíny pro podání. Daňové přiznání za rok 2024 je tedy nutné podat finančnímu úřadu nejpozději do 31. 7. 2025.

Povinnost podat daňové přiznání z důvodu pobírání krátkodobého příspěvku – Kurzarbeitergeld (KUG)

KUG je osvobozen od daně, ale vztahuje se na něj tzv. progresivní výhrada. Pokud celková částka náhrad mzdy pobíraných v kalendářním roce přesáhne 410 eur, jsou příjemci náhrad mzdy povinni podat přiznání k dani z příjmu.

EPP - Paušálního příspěvek na energie v daňovém přiznání

Paušální příspěvek na energie je osvobozen od příspěvků na sociální zabezpečení, ale podléhá zdanění.

Existují případy, kdy lze platbu paušálního příspěvku na energie provést pouze v rámci přiznání k dani z příjmů za rok 2022, například pokud

  • k 1. září (ale dříve nebo později v průběhu roku) neexistuje aktivní pracovní poměr.
  • zaměstnavatel nepodává přiznání k dani z příjmů nebo podává pouze roční zúčtování daně z příjmů (protože zaměstnává výhradně paušálně zdaňované zaměstnance na minipráci nebo je výše splatné daně z příjmů nízká nebo nulová).
  • v případě samostatné výdělečné činnosti nebyla dosud vyměřena žádná záloha na daň z příjmů.

Každé daňové přiznání za rok 2022 bude finančním úřadem kontrolováno z hlediska možného nároku na paušální daň z energie. To se děje automaticky, nemusíte kvůli tomu podávat další žádost. Pokud jste dosud neobdrželi EPP, bude to stanoveno v daňovém výměru. Těchto 300 eur se pak připočte k vašemu hrubému ročnímu příjmu a odečte se od vyměřené daně z příjmu.

Můžete využít také služeb daňových poradců nebo tzv. spolků pro pomoc v otázkách daně ze mzdy (Lohnsteuerhilfeverein). (Tyto služby nejsou poskytovány bezplatně.)

Více informací najdete na

https://www.bundesfinanzministerium.de/Web/DE/Themen/Steuern/steuern.html

https://www.steuern.sachsen.de

https://www.make-it-in-germany.com/de/arbeiten-in-deutschland/arbeitswelt/gehalt-steuern-sozialversicherung

Nárok zaměstnanců na dovolenou nesmí být kratší, než je zákonem upravený minimální nárok na dovolenou za kalendářní rok. V případě 5denního pracovního týdne máte právo nejméně na 20 dní dovolené, v případě 6denního pracovního týdne to je 24 dní. Váš nárok na dovolenou je upraven v pracovní smlouvě. Nárok na dovolenou sjednaný v kolektivních smlouvách je zpravidla výrazně vyšší než zákonná minimální dovolená.

Plný nárok na dovolenou za kalendářní rok zaměstnanci vznikne poprvé po 6 měsících od vzniku pracovního poměru. Právo na dovolenou v plné výši máte také v případě, že k ukončení vašeho pracovního poměru dojde ve druhém pololetí kalendářního roku a vaše zaměstnání už trvalo nejméně 6 měsíců.

Během prvních šesti měsíců zaměstnání máte nárok na poměrný měsíční nárok na dovolenou.

O poskytnutí dovolené musíte požádat zaměstnavatele (nejlépe písemně). Zaměstnavatel může žádosti vyhovět, nebo ji zamítnout. Dovolenou za kalendářní rok musí zaměstnanec vyčerpat zpravidla v průběhu daného kalendářního roku. V určitých případech je možné přenést právo na dovolenou na první 3 měsíce následujícího kalendářního roku.

Dovolenkové dny, o které nebylo zažádáno, automaticky nepropadají. Zaměstnavatelé musí sé zaměstnance vyzvat, aby si nevybrané dovolenkové dny vybrali a upozornit je na to, že jim jinak propadne. Podniky musí své zaměstnance na zbylou dovolenou »jasně a včas« upozornit.

Náhrada mzdy/platu za dobu čerpání dovolené přísluší zaměstnanci ve výši jeho průměrného výdělku v období posledních 13 týdnů před nástupem na dovolenou a zaměstnavatel mu ji vyplácí před nástupem na dovolenou.

Pokud při ukončení pracovního poměru ještě máte nevyčerpanou dovolenou za kalendářní rok, musí vám zaměstnavatel zbylou část dovolené proplatit. I v tomto případě běží lhůty, proto je nutné veškeré nároky vůči zaměstnavateli uplatnit včas.

Výše uvedená ustanovení se nevztahují na zaměstnance ve stavebnictví. Ve stavebnictví existuje tarifní smlouvou regulovaný systém a nároky na dovolenou jsou evidovány tzv. Sociální pokladnou pro stavebnictví (SOKA-BAU) ve fondu dovolené. Více informací naleznete na adrese - https://www.soka-bau.de/arbeitnehmer/leistungen/urlaubsverfahren

Výpověď musí být dána písemně, jinak je neplatná. Platí to pro rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem i zaměstnancem. Pro platnost výpovědi je rozhodující pouze její doručení na adresu uvedenou zaměstnavateli.

Existují dva druhy výpovědí: řádná výpověď (s výpovědní dobou) a mimořádná (okamžitá) výpověď.

V případě řádné výpovědi s výpovědní dobou musí zaměstnanec i zaměstnavatel dodržet platné výpovědní doby. Pro výpověď danou zaměstnavatelem platí tyto výpovědní doby:

  • ve zkušební době (max. 6 měsíců) – 2 týdny, přičemž v dotyčné kolektivní smlouvě může být stanovena také kratší výpovědní doba,
  • po uplynutí zkušební doby – 4 týdny k 15. dni nebo ke konci kalendářního měsíce,
  • po 2 letech trvání pracovního poměru zaměstnance – 1 měsíc ke konci kalendářního měsíce
  • po 5 letech – 2 měsíce ke konci kalendářního měsíce
  • po 8 letech - 3 měsíce ke konci kalendářního měsíce
  • po 10 letech – 4 měsíce ke konci kalendářního měsíce
  • po 12 letech – 5 měsíců ke konci kalendářního měsíce
  • po 15 letech – 6 měsíců ke konci kalendářního měsíce
  • po 20 letech - 7 měsíců ke konci kalendářního měsíce.

Výpovědní doba začíná běžet doručením výpovědi, nikoliv datem jejího vystavení nebo odeslání!

Podle § 626 odst. 1 občanského zákoníku SRN (Bürgerliches Gesetzbuch – BGB) je možné ze závažných důvodů pracovní poměr mimořádně vypovědět (tj. okamžitě zrušit). O závažný důvod se jedná tehdy, pokud jsou dány skutečnosti, pro které by od strany dávající výpověď nebylo možné spravedlivě požadovat pokračování pracovního poměru (pro zaměstnance: nevyplácení mzdy, porušování předpisů BOZP apod.; pro zaměstnavatele: zaměstnanec předstírá dočasnou pracovní neschopnost, odmítá konat práci, narušuje pořádek v podniku apod.).

Důvody výpovědi musí být uvedeny na žádost postiženého. Mimořádná výpověď může být dána pouze v prekluzivní lhůtě 2 týdnů a musí být v této lhůtě také doručena. Mimořádné výpovědi musí zpravidla předcházet (písemné) napomenutí v případě porušení chování.

Když dostanete výpověď a nesouhlasíte s ní, můžete se proti ní bránit. Lhůta pro podání žaloby na neplatnost výpovědi k příslušnému pracovnímu soudu činí 3 týdny a začíná běžet doručením výpovědi. Pokud tuto lhůtu necháte uplynout, je výpověď platná nezávisle na tom, zdali je z obsahového hlediska správná, nebo ne.

Ochrana před výpovědí

V podnicích s více než 10 zaměstnanci na plný úvazek (částečné úvazky se sčítají) platí pro všechny zaměstnance, jejichž pracovní poměr trvá déle než 6 měsíců, všeobecná ochrana před výpovědí podle zákona o ochraně před výpovědí (Kündigungsschutzgesetzt – KSchG). Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pouze z důvodů spočívajících v chování či v osobě zaměstnance nebo z provozně-organizačních důvodů.

Na určité skupiny zaměstnanců se vztahuje zvláštní ochrana před výpovědí – osoby s těžkým zdravotním postižením, otce a matky během čerpání rodičovské dovolené, členy rady zaměstnanců, učně v učebním poměru, zaměstnance uvolněné z důvodu péče o členy domácnosti nebo blízké příbuzné, zaměstnance uvolněné pro výkon volené (politické) veřejné funkce. Těmto osobám lze dát výpověď pouze po předchozím souhlasu příslušných orgánů.

Ženy nesmějí být vypovězeny v době těhotenství a 4 měsíce po porodu. Rovněž v těhotenství během zkušební doby nemůže být udělena výpověď. Předpokladem je samozřejmě skutečnost, že zaměstnavatel o těhotenství věděl. Budoucí matky mají 2 týdny po obdržení písemné výpovědi čas informovat svého zaměstnavatele o svém stavu. Pokud tak neučiní, je výpověď navzdory těhotenství platná.

Pokud chcete v Německu, resp. v Sasku pracovat ve své vyučené/vystudované profesi, je uznání ukončeného vzdělání v řadě odvětví prospěšné, v některých odvětvích dokonce povinné.
V Německu existují »regulovaná povolání«. V těchto profesích mohou občané Německa a jiných států pracovat pouze tehdy, pokud splňují určité stanovené kvalifikační požadavky. Platí to například pro lékaře nebo advokáty, ale také pro určité mistry řemesel, pokud chtějí vyvíjet činnost jako samostatní podnikatelé.

Chcete-li pracovat v jedné z těchto regulovaných profesí, musíte si v Německu nechat uznat své ukončené odborné vzdělání, resp. svou odbornou kvalifikaci. Na této adrese najdete seznam všech povolání, která jsou v Německu regulovaná:

Většina profesí není regulovaných. Například pro výkon činnosti ekonoma, informatika či pekaře nemusíte mít ukončené příslušné vzdělání. Uznání vaší odborné kvalifikace vám však může přesto pomoci, protože když se budete ucházet o pracovní místo, tak budou firmy vědět, co umíte. Kromě toho budete mít lepší možnosti uplatnění na trhu práce a také šanci na lepší mzdu/plat.

Veškeré informace o uznávání kvalifikací v Německu najdete na

V Sasku je tzv. uznávacím orgánem příslušným pro všechny otázky v souvislosti s uznáváním zahraničního vzdělání Informační a poradenské pracoviště pro uznávání v Sasku (Informations- und Beratungsstelle Anerkennung Sachsen – IBAS). Každý člověk hledající radu zde obdrží specifický list s informacemi k dané profesi, který obsahuje pokyny k uznávacímu řízení nebo k alternativám, ale také k adaptačním kvalifikačním programům a pracovním možnostem.

Více informací najdete na

Cílem legislativy na ochranu zaměstnaných matek je zajistit co nejlepší ochranu zdraví těhotných a kojících žen.

Zákon na ochranu pracujících matek (Mutterschutzgesetz – MuSchG) platí pro všechny (budoucí) matky, které jsou v pracovním poměru, tj. také pro domácí pracovnice, pracovnice v domácnostech, zaměstnankyně vykonávající zaměstnání malého rozsahu, učnice v učebním poměru a za určitých předpokladů také pro žákyně/studentky středních škol a studentky vysokých škol.

Aby zaměstnavatel mohl dodržet ustanovení na ochranu zaměstnaných matek, měla by mu zaměstnankyně oznámit, že je těhotná, spolu s uvedením pravděpodobného dne porodu, jakmile se o těchto skutečnostech dozví. V době těhotenství a 4 měsíce po porodu požívají zaměstnankyně zvláštní ochranu před výpovědí. Nepřípustná je rovněž výpověď po potratu, k němuž došlo po dvanáctém týdnu těhotenství.

Budoucí matky (tj. těhotné zaměstnankyně) mohou v době posledních 6 týdnů před očekávaným porodem pracovat pouze na výslovné vlastní přání. Po porodu platí zákaz výkonu práce v trvání 8 týdnů, resp. 12 týdnů v případě předčasného porodu nebo porodu dvojčat či vícerčat. V případech předčasného porodu ze zdravotních důvodů nebo jiných předčasných porodů se ochranná doba pro matky prodlouží po porodu o tu část doby, kterou zaměstnankyně nemohla uplatnit před porodem.

Bylo-li u dítěte zjištěno do 8 týdnů po porodu zdravotní postižení, může matka požádat o prodloužení ochranné doby z 8 týdnů na 12 týdnů.

Mimo všeobecnou ochrannou dobu stanovuje zákon na ochranu pracujících matek v zájmu ochrany těhotných zaměstnankyň a jejich budoucích dětí všeobecný zákaz výkonu určitých prací (např. práce v úkolové mzdě, v pásové výrobě, práce přesčas, v neděli nebo v noční době) a individuální zákaz výkonu určité práce na základě lékařského potvrzení. Pro práci v době od 20 hod. do 22 hod. bylo zavedeno povolovací správní řízení.

Na ochranu žen před finanční újmou, která by jim mohla v této době vzniknout, upravuje zákon na ochranu pracujících matek různé dávky v mateřství:

  • peněžitá pomoc v mateřství,
  • příspěvek zaměstnavatele k peněžité pomoci v mateřství během ochranné doby pro matky,
  • odměna za práci v případě zákazu výkonu práce mimo ochrannou dobu pro matky (tzv. ochranná mzda v těhotenství a mateřství – Mutterschutzlohn)

Zaměstnavatel je povinen oznámit těhotenství příslušném orgánu vykonávajícímu dozor (státní úřady inspekce práce a BOZP nebo úřady pro živnostenský dozor). Zaměstnavatel musí zaměstnávat těhotnou nebo kojící zaměstnankyni během těhotenství a po porodu a zároveň uzpůsobit její pracoviště včetně strojů, nástrojů a přístrojů tak, aby zaměstnankyně byla dostatečně chráněna před ohrožením jejího zdraví. Při posuzování rizika musí zaměstnavatel brát ohled na mimořádnou potřebu ochrany ženy-zaměstnankyně a jejího dítěte.

Orgán vykonávající dozor v případě pochybností objasní, zda konkrétní pracoviště a konkrétní pracovní podmínky mohou vést k ohrožení těhotné nebo kojící zaměstnankyně. V případě nejasností nebo s případnými dotazy se na něj může obrátit zaměstnankyně i zaměstnavatel.

Pokud žena z důvodu všeobecného nebo individuálního zákazu výkonu práce před začátkem nebo po ukončení ochranné doby zcela nebo částečně přeruší výkon své práce, nemusí se i přesto obávat, že utrpí finanční újmu. I nadále bude dostávat přinejmenším svůj průměrný výdělek (tzv. ochrannou mzdu v těhotenství a mateřství – Mutterschutzlohn). Platí to také v případě, když zaměstnavatel převede zaměstnankyni na jinou přijatelnou práci, takže bude muset vykonávat jinou činnost.

Více informací na toto téma najdete na

Žádost o přídavek na dítě se podává tzv. pokladně pro vyplácení rodinných dávek (Familienkasse), jejíž sídlo se nachází na příslušném úřadu práce (Agentur für Arbeit). Přeshraniční pracovníci nebo zaměstnanci, jejichž děti mají bydliště mimo území Německa, musí žádost podat pokladně pro vyplácení rodinných dávek, která je příslušná pro dotyčný stát. Pokladna pro vyplácení rodinných dávek poté nárok posoudí.

Kontaktní údaje příslušné pokladny pro vyplácení rodinných dávek (Familienkasse)

Země Kontakty

Belgie
Bulharsko
Lucembursko
Nizozemsko
Maďarsko

Bundesagentur für Arbeit
Familienkasse Rheinland-Pfalz– Saarland
55149 Mainz
GERMANY
Fax: +49 (681) 944 910 5324
e-mail: Familienkasse-Rheinland-Pfalz-Saarland@arbeitsagentur.de

Francie
Švýcarsko
Česká republika

Bundesagentur für Arbeit
Familienkasse Baden-Württemberg West
76088 Karlsruhe
DEUTSCHLAND
Fax: (für Frankreich) +49 (781) 9393 697
Fax: (für Schweiz) +49 (7621) 178 260 585
e-mail: Familienkasse-Baden-Wuerttemberg-West@arbeitsagentur.de

Rakousko
Chorvatsko

Bundesagentur für Arbeit
Familienkasse Bayern Süd
93013 Regensburg
DEUTSCHLAND
Fax: +49 (851) 508 617
e-mail: Familienkasse-Bayern-Sued@arbeitsagentur.de
Polsko Bundesagentur für Arbeit
Familienkasse Sachsen
09092 Chemnitz
DEUTSCHLAND
Fax: +49 (3591) 661 878
e-mail: Familienkasse-Sachsen@arbeitsagentur.de

všechny ostatní členské státy EU/EHP

Bundesagentur für Arbeit
Familienkasse Bayern Nord
90316 Nürnberg
DEUTSCHLAND
Fax: +49 (911) 529 3997
e-mail: Familienkasse-Bayern-Nord@arbeitsagentur.de

Lhůta pro zpětné vyplacení přídavku na dítě činí 6 měsíců. Tato lhůta se přitom vztahuje pouze na vyplácení, nikoliv na samotný nárok na přídavek na dítě. I kdyby pokladna pro vyplácení rodinných dávek dospěla ke zjištění, že nárok na přídavek na dítě existoval se zpětnou účinností po dobu delší než 6 měsíců, přesto vám dávku vyplatí pouze za posledních 6 měsíců od přijetí žádosti a ve svém rozhodnutí na tuto skutečnost upozorní.

Od 1. ledna 2023 činí přídavek na dítě 250 eur měsíčně na každé dítě.

Veškeré podrobné informace a formuláře žádostí najdete v různých jazycích na adrese

Sociální příplatek na dítě (Kinderzuschlag) je dorovnávací peněžitá dávka, dodatečná finanční podpora pro pracující rodiče, kteří si sami vydělávají dost, ale nestačí to, nebo jen velmi těsně,  na pokrytí všech potřeb rodiny. Požádat mohou rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte, pokud pobírají přídavek na dítě. Vyplácí se spolu s přídavkem na dítě. Pokud jste klientem Jobcentra, bude vám tuto dávku vyplácet Jobcenter.

Sociální příplatek na dítě je vyplácen pro děti mladší 25 let, pokud jsou nesezdané a žijí s vámi ve společné domácnosti.

Od 1. ledna 2023 činí maximální výše přídavku na dítě 250 eur měsíčně.

Sociální příplatek na dítě je finanční podporou pro rodiny s nízkým příjmem. Pro jeho přiznání musí být splněny tyto předpoklady:

  • na dané dítě pobíráte přídavek na dítě (nebo srovnatelnou dávku);
  • váš hrubý měsíční příjem činí minimálně 900 € (u rodičovských párů) nebo minimálně 600 € (u osamělých rodičů);abyste měli dostatek peněz na obživu rodiny, pokud byste navíc ke svému příjmu obdrželi Kinderzuschlag, popř. tzv. Wohngeld, tedy příspěvek na bydlení.

Žádost musí být podána odděleně od žádosti od Kindergeld u Familienkasse.

Sociální  příplatek na dítě je přiznán zpravidla na dobu 6 měsíců. Pokud tato doba uplyne, je třeba podat žádost novou. Všechny informace na téma sociálního příplatku na dítě (Kindezuschlag) a formuláře žádostí najdete na adrese https://www.arbeitsagentur.de/familie-und-kinder/downloads-kindergeld-kinderzuschlag.
 

Rodičovská dovolená (Elternzeit; zvaná též rodičovská doba) vám dává možnost pečovat o dítě a zároveň neztratit kontakt se svým povoláním.
 
Jako zaměstnankyně nebo zaměstnanec máte až do třetích narozenin vašeho dítěte nárok na rodičovskou dovolenou (Elternzeit). Během jejího čerpání nemusíte pracovat. Vaše pracovní místo zůstane zachováno a zaměstnavatel vám nesmí dát výpověď. Rodičovskou dovolenou může čerpat matka nebo otec dítěte sama/sám, nebo oba rodiče společně. Důležité je, že s dítětem žijete ve společné domácnosti, v převážné míře o něj osobně pečujete a vychováváte ho a během čerpání rodičovské dovolené nepracujete déle než 32 hodin týdně.

Žádost o rodičovskou dovolenou do dosažení 3 let věku dítěte musíte zaměstnavateli podat nejpozději 7 týdnů před nástupem na ni. Po rodičovské dovolené vám musí zaměstnavatel nabídnout rovnocenné pracovní místo.

Rodičovský příspěvek (Elterngeld) je státní finanční podpora pro rodiče, kteří by po určitou dobu po porodu chtěli o dítě sami pečovat a proto v této době nejsou plně výdělečně činní. Rodičovský příspěvek mohou obdržet také rodiče, kteří před porodem nevykonávali výdělečnou činnost.

U porodů před 1. červencem 2015 se rodičovský příspěvek poskytuje ve dvou variantách: 
jednak jako základní rodičovský příspěvek (Basiselterngeld), který odpovídá dříve platné úpravě rodičovského příspěvku (Elterngeld), a jednak jako tzv. rodičovský příspěvek plus (Elterngeld Plus). U modelu rodičovského příspěvku plus (Elterngeld Plus) mohou matka i otec dítěte navzájem kombinovat pobírání rodičovského příspěvku s prací na kratší pracovní dobu (tj. na částečný úvazek). Rodičům, kteří se po porodu brzy vrátí do práce na částečný úvazek, bude rodičovský příspěvek vyplácen po delší dobu.

Pro uplatnění nároku na rodičovský příspěvek musíte splnit tyto předpoklady:

  • musíte mít povolení k trvalému pobytu nebo povolení k pobytu, které vás opravňuje k výkonu výdělečné činnosti;
  • sama/sám po porodu pečujete o dítě a vychováváte ho;
  • žijete s dítětem ve společné domácnosti;
  • nepracujete v rozsahu více než 32 hodin týdně;
  • máte bydliště nebo obvyklé bydliště v Německu – státní příslušníci členských států EU, Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska mají stejně jako občané Německa nárok na rodičovský příspěvek, když jsou v Německu výdělečně činní anebo v Německu bydlí. 

Výše rodičovského příspěvku činí zhruba dvě třetiny dosavadního příjmu a zároveň nejméně 300 € a maximálně 1 800 €. Rodičovský příspěvek se vyplácí po dobu 12 měsíců.  Během prvních 12 měsíců života dítěte lze společně pobírat pouze jeden měsíc základního rodičovského příspěvku (Basiselterngeld). Rodičů vícerčat a rodičů nedonošených dětí se to netýká.

Rodičovský příspěvek plus (Elterngeld Plus) se vypočte stejně jako základní rodičovský příspěvek (Basiselterngeld), ale jeho výše činí maximálně polovinu částky rodičovského příspěvku, který by rodičům náležel v případě, kdyby během podpůrčí doby po porodu neměli příjem ze zaměstnání na kratší pracovní dobu (tj. na částečný úvazek). Zato je ale vyplácen dvojnásobně dlouhou dobu, tj. 1 měsíc základního rodičovského příspěvku = 2 měsíce rodičovského příspěvku plus. 

Rodiče, kteří se rozhodnou pro partnerské rozložení rodičovské dovolené, obdrží partnerský bonus: Dostanou navíc 2, 3 nebo 4 měsíce ElterngeldPlus, pokud během této doby zároveň 24 až 32 hodin týdně pracují. To platí také pro rodiče, kteří dítě vychovávají odděleně, avšak jako rodiče budou oba pracovat pouze na částečný úvazek. Samoživitelkám a samoživitelům náleží partnerský bonus celý.
 
Uvedená právní situace týkající se partnerského bonusu se týká všech rodičů, jejichž děti se narodily po srpnu 2021.

Více informací najdete na www.bmfsfj.de.
O tom, který útvar pro správu rodičovských příspěvků (Elterngeldstelle) je pro vás příslušný, se můžete informovat na adrese https://familienportal.de/familienportal/familienleistungen/elterngeld

Rodiče žijící na území Saska mohou ve druhém a třetím roce života dítěte dostávat zemský příspěvek na výchovu dítěte (Landeserziehungsgeld).

Prostřednictvím zemského příspěvku na výchovu dítěte podporuje Svobodný stát Sasko obzvláště ty rodiče, kteří se rozhodnou, že budou delší dobu sami pečovat o své dítě v domácnosti, například pokud by chtěli čerpat zákonnou rodičovskou dovolenou (Elternzeit) v plné délce tří let. Vyplácení zemského příspěvku na výchovu dítěte je zpravidla vyloučeno, když dítě umístíte v zařízení předškolní péče podporovaném ze státních prostředků nebo pro něj uplatníte nárok na státní podporu na jinou denní péči.

Více informací na téma zemského příspěvku na výchovu dítěte (nárok, podpůrčí doba, výše apod.) najdete na www.familie.sachsen.de.

Úkolem podpory v nezaměstnanosti je sociálně zajistit zaměstnankyně a zaměstnance, kteří ztratili zaměstnání. Podpora v nezaměstnanosti má částečně nahradit příjem, jehož nemůže nezaměstnaný (uchazeč o zaměstnání) dosáhnout vinou nezaměstnanosti. Jedná se o dávku poskytovanou z pojištění.

Podpora v nezaměstnanosti je právně upravena ve třetí knize sociálního zákoníku SRN (Drittes Buch Sozialgesetzbuch – SGB III). Příslušným orgánem veřejné správy je Spolková agentura práce SRN (Bundesagentur für Arbeit – BA) resp. místně příslušný úřad práce (Agentur für Arbeit).

Nezaměstnaným (resp. uchazečem o zaměstnání) ve smyslu zákona je zaměstnankyně nebo zaměstnanec, která/který není v pracovním poměru, snaží se ukončit svou nezaměstnanost a je úřadu práce k dispozici při jeho snahách o zprostředkování zaměstnání. Výkon výdělečné činnosti v rozsahu menším než 15 hodin týdně není překážkou pro zařazení a vedení uchazeče v evidenci uchazečů o zaměstnání.

Nezaměstnaní se musí na příslušném úřadu práce (Agentur für Arbeit) osobně přihlásit do evidence uchazečů o zaměstnání. Nestačí přihlásit se písemně nebo telefonicky.

Nárok na podporu v nezaměstnanosti mají  ti nezaměstnaní, kteří mohou prokázat minimálně 12 měsíců trvající sociálně pojištěné zaměstnání. Potřebných 12 měsíců může být prokázáno za posledních 30 měsíců před dnem podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti I.
 
Výše podpory v nezaměstnanosti se řídí zásadně hrubým výdělkem podléhajícím povinnému pojištění, jehož uchazeč o zaměstnání průměrně dosáhl v posledním roce před vznikem nároku na podporu v nezaměstnanosti a který byl vyúčtován při skončení jeho pracovního poměru. Z tohoto hrubého výdělku se po zohlednění srážek obvykle prováděných z výdělku zaměstnanců (odečtení pojistného na sociální pojištění (vč. zdravotního pojištění) a daní) zjistí tzv. paušalizovaný čistý výdělek. Výše podpory v nezaměstnanosti činí pro nezaměstnané s dítětem ve smyslu daňového práva 67 % a pro všechny ostatní nezaměstnané 60 % tohoto paušalizovaného čistého výdělku.

Délka podpory v nezaměstnanosti se zásadně řídí výkonem zaměstnání zakládajícího povinnou účast na pojištění během posledních 5 let před přihlášením do evidence uchazečů o zaměstnání a věkem nezaměstnaného při vzniku nároku. 

Délka trvání podpory v nezaměstnanosti

Povinná účast na pojištění v uplynulých 5 letech před přihlášením do evidence uchazečů o zaměstnání (v měsících) Dovršený rok života Max. podpůrčí doba (v měsících)
12   6
16   8
20   10
24   12
30 50. 15
36 55. 18
48 58. 24

Zaměstnankyně a zaměstnanci, kteří se chovají v rozporu s povinnostmi pojištěnců, aniž by pro to měli vážný důvod, musí počítat s dočasným vyřazením z evidence uchazečů o zaměstnání v délce jednoho až dvanáctí týdnů. Během této doby se přeruší nárok na podporu v nezaměstnanosti, tj. pozastaví se výplata dávek. Kromě toho se o tuto dobu zkrátí délka trvání nároku.

Pozor! Přeshraniční pracovníci nemají nárok na německou podporu v nezaměstnanosti (Arbeitslosengeld I)! Více informací najdete v kapitole Přeshraniční pracovníci.

Nezaměstnaný, který získal nárok na německé dávky v nezaměstnanosti, je může za účelem hledání práce po dobu tří až šesti měsíců pobírat dále také v jiném členském státě EU (transfer/export nároku na dávku). Ohledně prvních tří měsíců mají uchazeči o zaměstnání právní nárok na transfer dávek do zahraničí. Poté si to vyžaduje rozhodnutí založené na správním uvážení příslušné instituce. Uchazeč o zaměstnání musí o transfer dávek požádat před svým odjezdem do zahraničí. V případě splnění předpokladů pro přiznání nároku mu bude vystaven přenositelný dokument U2 (PD U2). Když se nezaměstnaný přihlásí do evidence uchazečů o zaměstnání u příslušné instituce, resp. služby ve členském státě, do něhož přijel za účelem hledání zaměstnání, a zároveň splní všechny předpoklady, bude mu na určitou dobu přiznána podpora v nezaměstnanosti v určité výši.
Během pobírání dávek za účelem hledání zaměstnání v zahraničí je uchazeč o zaměstnání nadále zdravotně pojištěn u své zdravotní pojišťovny. Na čerpání věcných dávek, tj. péče (např. lékařská péče, léky, nemocniční péče) potřebuje uchazeč o zaměstnání (a jeho rodinní příslušníci) Evropský průkaz zdravotního pojištění. 

Více informací na téma podpory v nezaměstnanosti najdete na

https://www.arbeitsagentur.de/arbeitslos-arbeit-finden/anspruch-hoehe-dauer-arbeitslosengeld

Od ledna 2023 je v platnosti tzv. Bürgergeld-Gesetz – zákon o tzv. občanském příjmu.

Pokud bydlíte v Německu a nepobíráte žádnou nebo pobíráte jen nízkou podporu v nezaměstnanosti anebo váš příjem nebo majetek nestačí na zajištění vašeho živobytí, můžete požádat o tzv. Bürgergeld, formu sociální podpory.

Nárok na tuto dávku budete mít, pokud jste starší 15 let a zároveň jste ještě nedosáhl/-a důchodového věku (65-67 let), místo vašeho obvyklého bydliště se nachází ve Spolkové republice Německo, můžete a smíte pracovat nejméně 3 hodiny denně, nejste v pracovním vztahu nebo ve služebním poměru, váš příjem je pod úrovní existenčního minima a nemáte majetek, z něhož byste mohl/-a žít.

Bürgergeld se skládá z různých částí:

  1. Normální potřeba (Regelbedarf; někdy zvaná také obvyklá/standardní/pravidelná potřeba)
    Myslí se tím výdaje každodenní potřeby na osobu, např. výdaje na jídlo a oblečení. Výše této dávky je rozdílná a závisí mj. na rodinném stavu a věku potřebné osoby. Normální potřeba se pravidelně valorizuje na začátku kalendářního roku.
  2. Potřeba na bydlení a topení 
    Tato potřeba kryje přiměřené náklady na bydlení a topení. Patří sem také vedlejší/provozní náklady bydlení. Výše potřeby může být odlišná závisle na daném místě. Stanovuje ji příslušné středisko na podporu zaměstnanosti (Jobcenter).
  3. Zvýšené potřeby
    Tyto potřeby mají pomoci pokrýt výdaje na mimořádné životní situace, např. pro osamělé rodiče nebo když někdo musí ze zdravotních důvodů držet zvláštní dietu spojenou se zvýšenými náklady.
  4. Jednorázové potřeby
    Jedná se o jednorázové dávky, vyplácené např. na první základní vybavení bytu nebo základní vybavení v případě těhotenství či porodu.
  5. Potřeba na vzdělávání a společenské uplatnění dětí a mladistvých
    Aby se děti, mladiství a mladí dospělí mohli účastnit společenského a kulturního života, existuje možnost podpořit jejich rodiny. Tímto způsobem je možné pokrýt například náklady na školní výlety, doučování, sportování dětí nebo dodatečnou hudební výchovu.

Finanční podpora vám bude nejdříve přiznána jen na omezenou dobu. Zpravidla se jedná o 12 měsíců. Poté se opět prověří, zdali můžete Bürgergeld nadále dostávat.

Více informací najdete na

https://www.arbeitsagentur.de/arbeitslos-arbeit-finden/so-beantragen-sie-arbeitslosengeld-2 
nebo
https://www.bmas.de/DE/Themen/Arbeitsmarkt/Grundsicherung/grundsicherung.html

V případě sporu se svým zaměstnavatelem se můžete obrátit na příslušný pracovní soud a podat žalobu.

Pracovní soudy jsou příslušné pro spory, na které se vztahuje zákon o pracovních soudech (Arbeitsgerichtsgesetz). Týká se to zejména sporů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. V prvním stupni platí, že žalující i žalovaná strana vždy nesou své náklady. Znamená to tudíž, že před pracovním soudem v první instanci neexistuje úhrada výloh procesních stran. Vzniklé soudní výlohy a náklady vašeho právního zastoupení advokátem/advokátkou však může v případě, že vám bude poskytnuta tzv. pomoc v řízeních (Prozesskostenhilfe), v plné nebo částečné výši hradit stát. Před podáním žaloby se můžete obrátit také na advokátku/advokáta a problém s ní/ním projednat. Takto vzniklé náklady si však musíte hradit sám/sama a nemůžete si je nechat proplatit.

Pokud někdo potřebuje právní radu nebo právní pomoc od advokáta, ale má jen nízký příjem, může u příslušného okresního soudu Amtsgericht) v místě svého bydliště v Sasku požádat o tzv. poukaz na právní poradenství (Beratungshilfeschein). Prostřednictvím tohoto poukazu může advokátka/advokát vyúčtovat své poplatky za právní poradenství a ostatní činnosti přímo vůči státu. Je však potřeba zaplatit poplatek ve výši 15 €.

Tip! Jako členka/člen některého z německých odborových svazů máte nárok na právní ochranu. Členství v odborech je dobrovolné. Po tříměsíčním členství získáte nárok na bezplatnou právní ochranu.

Více informací na toto téma najdete na

zpět na začátek stránky